Jaký má váš postup ohlas. Od koho všeho vám chodí gratulace?
Všichni mají radost. Přítelkyně, rodiče. Dokonce mi gratuloval i můj bývalý trenér z Komárna. Ohlas to má určitě velký. Ani nikomu nevadí, že kvůli našim zápasům musí tak brzo vstávat.
Vy jste kvůli postupu ze skupiny přišel o vlasy, přitom jste je měl docela dlouhé. Už jste to strávil?
Umě to určitě nebylo tak jednoduché jako u kluků, kteří mají krátké vlasy normálně nebo si jen ostříhali kohouta. Ale je to v pohodě, nevypadá to tak špatně.
Utkání ve vyřazovací části jsou pro vás jako útočníka složitější v tom, že se hraje víc zezadu. Jak se s tím vyrovnáváte?
Určitě je hlavní míč vepředu aspoň udržet. A pak je to o jedné nebo dvou šancích, ze kterých musíte dát gól. Navíc herně to u mě není moc v pohodě, protože jsem měl pauzu kvůli natrženýmvazům v kotníku. Přišel jsem o formu dobrou, od té doby jsem se do toho úplně nedostal. Navíc mě trápí viróza.
V průběhu utkání vás střídává Pekhart. Nevyměnil byste si to s ním, abyste byl na hřišti na rozhodující fázi zápasu?
Ani ne. Mně vyhovuje hrát od začátku. Ale teď na to fyzicky nemám, abych vydržel celý zápas.
A kdybyste zůstal až na případný penaltový rozstřel, šel byste na něj?
Určitě, byl jsem na něj určený.
Co vás teď čeká?
Dnes jedeme do nákupního centra a pak do akvaparku, máme volnější den na odpočinek.
Asi ho po dvou zápasech, které rozhodovaly po 120 minutách hry až penaltové rozstřely, potřebujete, že?
Určitě. Únava je opravdu velká. Navíc jsme se museli po předchozích zápasech stěhovat. Je to velká úleva, že teď nemusíme. Tedy hlavně, že nemusíme nikam letět.
Fanoušci vám mohou posílat vzkazy faxem. Chodí vám jich hodně?
Ano a trenér nám je předčítá na večeři. Za jejich podporu jim děkujeme. Už si připadáme jako hokejisti v Naganu (smích). Ještě bychom to mohli dotáhnout stejně daleko.